Bystré od pravěku po husitsví




Výtah z rukopisu kroniky Leopolda Michla, při přepisu byl zachován původní pravopis.

První historická zpráva o Bystrém je v roce 1012, kde kníže Český Jaromír v bitvě s Boleslavem Chrabrým králem Polským se utkali v boji, kde vojsko české bylo poraženo. Tak i píše Pešina z Čechorodu, též o jedné takové bitvě u Bystrého svedené v roce 1017 u Kostelíčka, jak až dosud bylo toto jmenování užíváno. Tenkrát byla tato obce zela zbořena a později v nynějším místě vystavěna. Za panování českého knížete Břetislava II. zabloudil do zdejší krajiny v roce1097 knížecí lovčí, nějaký Beneš Mokošínský a nalezl Bystré co velmi nepatrnou ves, s několika chatrčemi, kolem lesem obklíčenou. Požádal knížete Břetislava, právě na hradě Litomyšlském meškajícího, a požádal o zalidnění, což nejen dovoleno, poněvač byl schopný a spolehlivý a opatrný, byla mu svěřenou vláda, ač místo majetkem koruny knížecí .

V roku 1098 sebral řečený Beneš rozličených dělníku z okolí Hradce nad Labem, nejspíše mladších synů nemajících v rodíšti svém žádných statků, a rošířil malou obec na 44 domů tvořící podkovu, sloužící k trhovým výsadám, a rozdělil zároveň pozemky, provedenou parcelace, která dlouho u majitelů se udržovala. Místo podřízeno župě Litomyšlské a vybíráno zde trhové clo pro knížecí pokladnu.

Při zakládání této vsi vystavěl si Beneš nad potokem v lese tvr Bysterskou, co své sídlo v místech nynějšího zámku. Po jeho smrti roku 1130 ujal se  jeho syn Božek vlády nad touto tvrzi, založil i jako jeho otec některé okolní osady a zemřel 1158.

Za panování Vladislava II. nástupcem Bořka byli Střezimír a Miroslav, vládli společně, než nedá se určiti jak dlouho každý.

Roku 1213 rod pánů Mokošínských vymřel.

Přemysl Otakar II. chtěl vystavěti válečný hrad, ale dostavěl až jeho syn VáclavI. Roku 1232 dostavěl a vládu nad ním jistemu Svojanovi, jenž jej dle pověsti, v nebezpečí života v zápasu s medvědem vytrhl a zachránil, nazval jej hrad Svojanov, k tomu k tomu bylo připojeno Bysterské se svým okolí.

Nyní vládli královští úředníci, rukou Královské koruny, až do časů. Závyše z Krumlova čili Falknštejna, za jehož to uvěznění roku 1289 Bystré od Krále Václava II. za městečko prohlášeno.

Týž král postoupil tehoš roku Bedřichovi Markraběti Mišenskému, jakož i jiné statky v Čechách na příklad Svojanov, Polička, Landškroun, Vysoké Mýto a jiné na výměnu za zemi Mišenskou, načež připadlo rozlíčeným pánům, buť za odměnu, buť i za zástavu.

Za vlády Karla IV. vládl na hradě purkrabí královský Michalek z Vlašimi, který Bysterským a Svojanovským velice přál. Za toho purkrabího bylo Bystré za město prohlášeno a znakem nadáno roku 1354.

Dále za panování Karla IV. náležel hrad Svojanov s celým příslušenstvím Filipovi nejprvnějšímu markraběcímu maršálovi, kteryž u podhrabí novou osadu stejného jmena „Městečko Svojanov založil a Bystré za město panské prohlasil a povýšil.

V roce 1400 připomínán co nový držitel Svojanova a Bystrého Moravský pán Oldřich z Boskovic.

 (Čerpáno z rukopisu kroniky Leopolda Michla, fotokopii zapůjčila paní Jaroslava Filipová z Hartmanic, originál v majetku pana Jana Čady. )

Tato rukopisná kronika uvádí řadu informací, které nejsou doloženy v soudobých listinných pramenech. I výše zmíněný Pešina z Čechorodu žil v 17. století. První zcela nezpochybnitelná zmínka o Bystrém tak pochází z roku 1349, kdy se v listině arcibiskupa Arnošta z Pardubic objevuje mezi obcemi zahrnutými do nově vzniklé litomyšlské diecéze. Že osídlení v Bystrém bylo starší, dokládá řada archeologických nálezů. Nejstarší dějiny Bystrého jsou spojeny s dějinami hradu Svojanov, protože Bystré spadalo pod svojanovské panství. Tento hrad a panství zařadil Karel IV. mezi nezcizitelné majetky Koruny české. V té době bylo také Bystré povýšeno z trhové vsi na město. Podle tradice se o to zasadil purkrabí Michálek z Vlašimě.