Bystré od husitství po 30-ti letou válku





Po smrti krále Václava IV. byl Svojanov a s ním i Bystré postoupen císařem Zikmundem Oldřichu z Boskovic. Husitské války tvrdě dolehly na celé svojanovské panství, zvláště když se jeho pán, věrný stoupenec císaře, prohlásil za protivníka husitů. Husitská vojska zpustošila celé panství a neustala ve svém řádění, dokud se Oldřich z Boskovic, který několikrát marně žádal císaře o pomoc, nepřidal na jejich stranu. Teprve pak nastalo uklidnění. Z těchto dob se datuje první zpráva o první bysterské dřevěné škole, která byla roku 1457 postavena na náklady občanů v místě nynější ,,staré'' školy. Po smrti Oldřicha zdědili panství jeho synové Ješek a Jindřich Svojanovští z Boskovic. 16.ledna 1484 zprostil Ješek obyvatele Svojanova a Bystrého práva odumrtí, takže mohli rozhodovat o tom, kdo zdědí jejich majetek. Za nedospělé Ješkovy syny Jana a Jindřicha řídil od roku 1488 vládu na Svojanově Pavel Skalský z Jenštejna.

Na jeho žádost udělil král Vladislav II. městečku Bystré právo týdenního trhu. Po 19 letech potvrdil král Vladislav II. právo vybírat mýto a clo. Městečko zvýhodněné královskými výsadami bylo rušné a rychle se zmáhalo. Ješkův syn Jan se ujal vlády nad Svojanovem a Bystrým v roce 1492. Jan byl známý jako statečný válečník a zapřísáhlý odpůrce jednoty Českých bratrů. V roce 1507 prodal Jan Bystré a Svojanov svému strýci Ladislavovi z Boskovic za 15 000 kop českých grošů. Ladislav z Boskovic byl pán velmi vzdělaný a moudrý. 2. října 1512 podepsal Ladislav smlouvu s Mikulášem Trčkou z Lípy, že vymění Svojanov a Bystré za panství Zábřeh a Rudhec. Roku 1547 přišlo svojanovské panství k pánům Žehušickým z Nestajova. Václav Žehušický z Nestajova se zúčastnil odboje českých stavů proti Ferdinandovi I. a za trest musel dát králi žehušické panství  na Čáslavsku výměnou za panství Svojanov a Bystré. Václav Žehušický odkázal panství své manželce Anně. Když Anna zemřela, rozdělili si panství její synové Jan a Hertvík tak, že Jan si vzal část bysterskou s okolními vesnicemi a Hertvík si nechal díl limberský s hradem Svojanov. Jan si opravil starou bysterskou loveckou tvrz (nynější zámek), ve které rád pobýval. Jan se oženil s Johankou z Boskovic, s níž měl dceru Annu. Když v roce 1564 zemřel odkázal v závěti z 2.února 1558 panství své dceři. Hertvík se dvakrát oženil, nejdříve s Kateřinou a pak s Bohunkou Zárubovou z Hustiřan. Po smrti Hertvíka roku 1578 uplatňovali dědické nároky na panství tři Hertvíkovy sestry a bratři Bohunky Bohuslav a Václav Zárubovi z Hustiřan se svým švagrem Hervíkem Žejdlickým z Šenfeldu. O panství se vedly dlouhé spory, které vyřešil až císař Rudolf II.. Bohunka se provdala za šlechtice Jana Bezdružického z Kolovrat, kterému upsala polovinu majetku. Zemřela roku 1583, takže se nedočkala dokončení stavby nového zámku, který na místě lovčí tvrze založil v Bystrém její manžel Jan Bezdružický z Kolovrat. Podle urbáře z roku 1592 bylo v Bystrém 90 domů a 800 obyvatel. V roce 1603 odkázal Jan Bezdružický z Kolovrat panství svým synům Vilémovi a Ludvíkovi. Vilém byl krutý a finančně nehospodárný.

Vilém odkázal v závěti panství Oldřichu Františku Liebštejnskému z Kolovrat. Když v roce 1642 vypukl v Bystrém požár, byl Oldřich tak hodný, že nakoupil nové nářadí a postavil nové domy.

Třicetiletá válka způsobila Bystrému nedozírné škody. Městečkem se valily vojenské houfy, císařští i Švédové, jedni horší než druzí. Týrali bezbranný lid, pálili, ničili vše, co jim přišlo do ruky. Bystrému se nevyhnul ani ,,největší spekulant v zemi“, krutý a bezohledný válečník Valdštejn. Soudobý letopisec o jeho vpádu napsal: ,,Léta 1624, když Albrecht Valdštejn protáhl se svým vojskem přes Bystrý, takovou škodu vydrancováním způsobil, jako ty kobylky, co na zem Egyptskou svým prošením Mojžíš přivolal. Lidé zachránili jen to co do lesů odnesli a sami sebe utečením zachránili“. V noci 15. října 1645 vtrhlo do Bystrého 400 švédských jezdců, kteří vydrancovali bysterský zámek.

Zdroj: K. Zámečník - Bystré

Jaroslav Gloser – Bysterské proměny

vypracoval: L. Cihlař