MUDr. Jan Drůbek




MUDr. Jan Drůbek (1869-1941), státní obvodní lékař, přišel do Bystrého ze Žďárských hor v roce 1905 a nastěhoval se s manželkou Adolfou a dětmi Hanou a Janem do domu čp. 181, který nesl pojmenování panská felčárna a sloužil za příbytek panským lékařům.

Jan Drůbek se narodil 29. dubna v jihočeské Blatné jako syn řídícího učitele. Postavou malý, ale duchem velký, zapadl do živého občanského života jako kolečko do soukolí a stal se další z významnějších osobností, které ovlivňovaly a spoluvytvářely kulturní a společenský život v Bystrém.

Venkovský lékař neměl růžový život. Praktická činnost v ordinaci a v celém obvodu si vyžadovala celého člověka. V 1. světové válce například obstarával služby ve 30 obcích. Mnoho svých vzpomínek věnoval životním podmínkám obyvatelstva za války, jichž byl svědkem. Ale s přízračným humorem zaznamenal i příběhy, které opepřily válečný život. Jeho ordinace na kopečku voněla apatykou a byla přeplněna vším, co praktický lékař potřeboval k praxi.

S několika nadšenci založil v roce 1909 ochotnickou jednotu Tyl, která si k svému prvnímu vystoupení zvolila Tylova Strakonického dudáka.

Byl Jan Drůbek zvolen starostou Sokola, neboť ředitel Batík se této hodnosti vzdal na pokyn okresního hejtmana. Vzal na sebe ohromnou odpovědnost a nesl na svých bedrech tíhu, o níž neměl předtím ani potuchu.

Když Obecní úřad v Bystrém obdržel telegram z Prahy o vzniku samostatného státu Československého s pokyny k novému státnímu životu, stal se MUDr. Jan Drůbek mužem Října. Stál v čele dění a jako starosta TJ Sokol přijal 31. října přísahu věrnosti Československé republice od všech vojáků zdržujících se v obci.

V roce 1921 se stal starosta Drůbek předsedou také dramatického odboru, ale i nadále režíroval divadlo a vystupoval jako herec.

Bysterského lékaře nic neodradilo od aktivní činnosti, ani střevní tyfus v roce 1923, ani vážné onemocnění a léčení v Poděbradech v letech 1929-1930.

Mnohem více starostí dolehlo na MUDr. Jana Drůbka v souvislosti se stavbou sokolovny. Když převzal starostenství, ani ve snu ho nenapadlo že v Bystrém bude stavět sokolovnu. „To byla akce, která zaslouží obdiv k odvaze, obětavosti a pílí všech, kteří se na ní podíleli.“ Tak chápal Jan Drůbek pamětní desku nad vchodem divadelního sálu, kterou mu z vděčnosti darovalo členstvo Sokola.

Slavnostní položení základního kamene se konalo v roce 1932. Plány vypracoval lékařův syn ing. Jan Drůbek a rozpočet činil 667 000 Kč. K dispozici však bylo pouze 75 247 Kč. Během stavby nastali problémy s pokrytím úvěrů a tím hrozilo neodkladné zastavení všech prací. Proto se Jan Drůbek rozhodl že zajistí osobní úvěr na 50 000 Kč u lékařské záložny, aby se mohlo pokračovat ve stavbě. Stavba trval další dva roky. Dne 28 října 1933 se v divadelním sále konala první schůze. V červenci 1934 se uskutečnila v Bystrém třídenní slavnost na počest úplné dostavění sokolovny, kterou Jan Drůbek zhodnotil slovy : “Byla to slavnost kterou Bystré nevidělo a také dlouho neuvidí.“ Členstvo odpracovalo na stavbě 50 000 hodin a finanční náklad činil 340 000 Kč.

V dubnu 1939, měsíc po německé okupaci se konala valná hromada TJ Sokol, na níž se loučili bratři a sestry se svým lékařem. Vřelými slovy ocenil jeho zásluhy tehdejší starosta Stanislav Elčkner. MUDr. Jan Drůbek byl jmenován čestným členem a starostou Sokola a také čestným občanem města. Poté se odstěhoval do Prahy.

V dubnu 1941 okupanti Sokol rozpustili a majetek zabavili. MUDr. Jan Drůbek se této kruté rány nedožil. Zesnul tiše ve svém pražském bytě 29. března 1941 a o tři dny později se konal ve strašnické krematoriu smuteční obřad.

 Text: Jiří Jukl, Filip Němec, Vojtěch Obr

Zdroj: knížka o Bystrém